RANDOM: LIFE LATELY

Ahooooooooooooj!

Klopím uši, krčím se pod stolem, smutně koukám... a tajně doufám, že mi moji nejmilejší čtenáři prominou tuhle 14ti denní odmlku. Když já za to vážně nemůžu! Pokud mě sledujete na instagramu ( kde jsem jako @jana_pup ), určitě vám neuniklo moje zimní dovolenkování v ČR a to vlastně všechno vysvětluje.... :). Ostatně fotky vám toho poví stejně nejvíc, tak se pojďme společně prokousat těmi uplynulými pár týdny, kdy jsem si vzala blogové volno..

Jo, tak tahle fotka je přesně z jednoho ulítanýho dne, kdy jsem jako blázen na začátku ledna sháněla stužky a mašle na balení dárků domů... :D Díkybohu za to, že mám celou Oxford street už víceméně zmáklou a vím, pro co kam zabrousit, ale i tak se mi tady nákupy tak trochu zprotivily...nevím, zda za to můžou ty masa lidí a nebo to, že někdy přejdu sem a tam třikrát celou ulici, jak je dlouhá a jediný co si odnáším domů jsou bolavý nohy a výraz "ještějednoudoměstrčasešmrtvej"..

A balení dárků...joo, tak to byla panečku taky sranda. V první řadě chci podotknout, že ač se na první pohled zdá tenhle sobíkovskej balicí papír absolutně dokonalej a krásnej...tak se to fakt jenom zdá, protože ve skutečnosti je úplně na hov*o! Nejen, že z něj doslova "sněžej" třpytky, jejichž úklid vás pak zabaví na další hodinu, ale taky do něj vlastně vůbec nic nezabalíte, protože se furt roluje a deformuje. Jenže v tom regále se prostě tak úchvatně třpytil, takže asi chápete ne. To ale není všechno. Zkoušel jste někdo někdy balit do papíru EOS?! Sama sobě jsem letos nadávala, kolik kulatejch a divně tvarovanejch dárků jsem nakoupila, nervy mi rupaly ve švech a každou chvilku se z koupelny ozvýalo: "Tyvole, kulatý dárky prostě nebalim. Odteď kupuju zásadně hranatý. Ježiši, to neni papír ale čtvrtka, prostě jak když to balim do čtvrtky! Já na to se*ru!" To, že jsem stříhala a lepila ve sprchovým koutě, abych nenadělala bordel s těma třpytkama, to už je jen takovej detail :D...  

To jsem si zrovna řekla, že nikde dlouho nebyla žádná selfie.. :D

Ráj! Hotovej ráj. LUSH je srdcovka, co si budem nalhávat a pro mě především jedna z mála kosmetiky, která mi pomohla na moji často dosti zlobivou pleť. Nedávno mi jako na potvoru všechno naráz došlo a já, jakožto experimentátor a momentálně i šetřílek, jsem se rozhodla prubnout levnější krém od Biodermy. To, co se mi pak stalo s pletí jsem dlouho nezažila. Osypala jsem se, obličej mě po každým natření pálil jak čert a já si nakonec utíkala zase pro tu svou poslední Tea tree oil záchranu do LUSHE. 

Každodenní cesta do práce.... hlavně s úsměvem.. :)

A teď už teda k tomu pohádkovému týdnu v Čechách...upřímně, probouzet se každé ráno do tohohle prostředí, nádherně zahaleného do bílé sněhové peřinky...to je prostě pohlazení pro duši. Až letos jsem si uvědomila, jak moc mám na zimě ráda sníh a tady v UK ho teď i docela postrádám..

Horké kakao a vůně čerstvě upečené vánočky od babičky...takové to ideální domácí ráno... :)

Kafíčkovaní s maminkou... Jsem neskutečně vděčná za to, jaké mám štěstí, že mám tak úžasnou mamku, která je zároveň moji kamarádkou, životní inspirací, vrbou.. a pomocnou rukou. Ty naše proklábosený chvilky jsou nad zlato a asi nemusím psát, jak moc mi tohle všechno chybí. O to víc si to vždycky užívám a mami, pokud tohle čteš,  jakože určitě čteš, mám tě nejradši <3

Můj nejoblíbenější "chumlací" rolák...a zuby za plotem :D.. Do jistý doby jsem se na fotkách zásadně nesmála, takže asi nikdo z vás moc neví, jak vypadal můj úsměv před tím. Slovo upír je dost vystihující, řekla bych :D. Už se nemůžu dočkat, až mi ty zuby z toho vězení propustěj :)

Jedno krásný večerní posezení s rodinou, kdy jsme potěšili naše chuťové buňky, které musely zažít po dlouhé době pořádnou explozi. Já si poručila kuře v mandlové krustě s pomerančovou omáčkou.. a teda..už nějakej ten pátek jsem nic lepšího nejedla!

<3

Takový dvě tradice, na který se domů vždycky hrozně klepu a sbíhaj se mi sliny už v letadle...zelňačka od babičky a nepečenej dort od mamky, ach! :D <3

Jak jsem letos byla posmutnělá, že Vánoce nebudu trávit v rodinném kruhu, tak víte co? Ono vlastně nakonec vůbec nezáleží na tom, jaký se v kalendáři píše datum, ale je jen na vás kdy a jak krásný si ty společný chvilky uděláte. Všechno to bylo přesně jako tenkrát, ta atmosféra, ty vysmátý chvilky, kupy dobrýho jídla a nechyběli ani ty dojemný chvilky, kdy někoho překvapíte natolik, že mu tím úplně vezmete dech... 

Pouštění lodiček...

Vždycky, když letím domů, těším se taky do skříně, až tam najdu svoje zapomenutý oblíbený věci, který se mi buď nevešly do kufru a nebo na ně nebylo vhodný počasí. Jednou z nich je i tenhle chlupatej medvědí kabát, v kterým si přijdu jak plyšáček..nebo líp možná jako cukrová vata.. :D. V těhle mrazech a fujavicích nadešel konečně jeho čas, ale vzhledem k tomu, že bych se do něj vešla dvakrát, nechala jsem ho zase odpočívat ve skříni. Jak jste na tom s kožichy vy? Máte, nemáte toužíte? :)

Po dlouhatánský době jsem si zase stoupla na led a byla to paráda :))

David dal nejspíš našim znamení, že už mě má plný zuby a chce se mě denodenně na pár hodin zbavit :D.. Dostala jsem totiž úplně bombovej dárek - barevnej mixér od Sencoru, o kterým jsem snila už dlouho. Jsem maniak do smoothies, mohla bych je pít pořád a od tý doby co mám tohohle krasavce, vymejšlím všelijaký kombinace a jezdím klidně hodinu přes půlku Londýna na trh pro ovoce :D. Jeho výkon je fakt neuvěřitelnej, stačí pár sekund a lahodná sváča je na světě. Moji favoriti jsou asi zatím meruňky+jahody+ maliny+mango+butterscotch sirup...a banán s kiwi+chia+kokos+ kokosový mlíko :)) Pokud máte tipy na vaše oblíbený kombinace, šup sem s nimi!

Chlupáč :D

Hned co jsem se vrátila zase zpátky do Londýna, konal se tu Lumiere festival,  já bych řekla spíš taková bláznivá honba za světýlky. Jednotlivá "stanoviště" byla rozprostřená všude možně po centru, takže jsme vyfasovali mapku a vydali se na takovou menší túru po Londýně. Bylo to moc hezký, ne že ne, jen ty mraky lidí...to se ale dalo očekávat. Některý věci moc na první pohled nedávaly smysl, takže jste v tom museli hledat hlubší umění a význam...ale o tom to přeci je :)

Tohle byla asi největší pecka. Všude po domě byli osvětlení panáčci a jak postupně problikávali a byla k tomu puštěná hudba a zvuky cupitání, vypadalo to, jak když hrajou na honěnou, skáčou z rámu a přitom ho dole další chytaj. To se fakt povedlo :)).

Můj nejoblíbenější Borough market..dokázala bych tám travit hodiny <3

A tadáá... rajčatovo-mrkvová polévka, vytvořená za pomoci mého žluťáska. Nechápu jak jsem bez toho mixéru mohla doteď žít :D :D...

Doufám, že vás tyhle nahlédnutí do života baví, příště mám pro vás připravený kosmetický článek, takže to bude zase úplně něco jiného :)).  Užijte si víkend a vám, co ležíte v knížkách, přeju pevné nervy a hlavně hodně štěstí u zkoušek. A moc to nepřehánějte, dopřejte si chvilku taky pořádnej voraz a nezapomínejte na odměny! :D Mějte se krásně, pusu! :*