ZANZIBAR: UBYTOVÁNÍ+ PRVNÍ DOJMY

Tak vás zdravím…tentokrát už z ráje jménem Zanzibar… :)

Na cestách jsme strávili dohromady asi 15 hodin, ale musím říct, že díky tomu, jak se o nás Etihad Airways královsky starali, nám to ani nijak hrůzostrašný nepřišlo, naopak jsme si jejich služby užívali jak se patří. Co nás dostalo do kolen hned na začátku, když k našemu sedadlu přišla letuška a s vřelým úsměvem nám jako úplně prvním servírovala večeři se slovy “ Tady je special meal, které jste si objednali..prosím..” My vůbec nechápali a snažili jsme se jí vysvětlit, že to musí bejt určitě nějakej omyl :DD..No omyl to samozřejmě nebyl, to jen šikula David nám něco spešl předobjednal předem, aniž by o tom měl tušení…hehe :)). Proč ne! V Abu Dhabi jsme se potom kochali přepychovým letištěm…a naopak když jsme dorazili konečně do Tanzánie, jakoby se před náma otevřel úplně jinej svět, svět, kterej známe jen z televize, z fotek a dokumentů…ihned jsme museli doložit očkovací průkaz a vyplnit Domestic form, kde bylo třeba udat důvod vstupu do země atd. Všechno bylo takový..no..pofidérní, především teda organizace a už tady bylo vidět, jak moc chudá země to je. Pak už zbývalo jen koupit víza za 50 USD…a zase hurá do oblak, tentokrát už na konečnou. Letěli jsme takovým mini letadýlkem, který bylo poloprázdný a ačkoliv ve skutečnosti let trval asi 20 minut, nám to připadalo jak pouhý 3 ! :D..

Na letišti v Zanzibaru (Unguje) nás nejprve čekala obří, ale zároveň velice příjemná facka, v podobě 35ti stupňů a absolutního nedýchatelna a v neposlední řadě taky řidič, co nás měl odvézt do hotelu. “Jé, vám se ztratily kufry?”..tak to byla první věta, co jsme uslyšeli.. :D. Ne, to my jsme jenom šílení dobrodruzi, víte. Na kufry se nás zeptalo dohromady asi tak 5 lidí a koukali na nás jak na úplný blázny. A teď něco málo k transferu..to, co jsme měli možnost vidět z okýnka bych popsala jako hodně, hodně silnej zážitek. Všude prach, rozkopaný silnice..špína..co mě ale zaujalo - úplně zdevastovaný baráky a budovy u krajnice..jakožto zvědavec jsem se hned ptala řidiče, proč tomu tak je. A víte proč? Protože se rozšiřuje silnice, to co překáží se zkrátka musí srovnat se zemí. Ať už je to obchůdek, stánky..nebo obydlí místních. Vláda to prý schválila, takže to tak je. Dost mě to zarazilo, každopádně náš šofér se tomu řehtal, jako by to byla úplně běžná věc..takže, kdo ví. Měli jsme to i s výkladem, za tu hodinu cesty jsme nestačili vstřebávat a jen jsme zírali s otevřenou pusou. Viděli jsme tradiční autobus, neboli daladala, kde sedí bambilion lidí na sobě, je dost možný, že na klíně vám budou sedět třeba kuřata, spousty místních obyvatel, mangovníky a taky opici!!

Hotel je jedním slovem dokonalej a absolutně předčil naše, hlavně teda moje, očekávání. D. totiž netušil, kde budeme bydlet, měl tak trochu překvápko :)) Všechno je čisté, zařízené v jednoduchém stylu, lazeno do bíla. Při příjezdu jsme dostali fresh z manga na osvěžení a pak už jsme celí nedočkaví upalovali oprubnout, jestli ten bílej písek je vážně tak jemnej…a ta azurová modř vážně tak azurová…Už se stmívalo a byl obrovskej příliv, všude bylo plno řas a trochu nás to zklamalo, ovšem ta vítečná 4 chodová večeře, kdy jsme si říkali, že jsme se snad někde omylem nachomejtli…ta to zachránila. A já tajně doufala, že další den uvidím tu pláž, jako z obrázku..

Tak odtud jsem vám psala tenhle článek.. no není to dokonalý místo na relaxaci?

Náš bungalow..

Ranní ptáče dál doskáče…hned na 6 tou jsem měla budíka, abych si šla zaběhat na pláž při východu slunce. To byla jedna z mnoha věcí na mém pomyslném TO DO listu. David šel nakonec se mnou a i když bylo trochu zataženo, bylo to super! Poté jsme se královsky nasnídali a vyrazili jsme k vodě. Věděla jsem, že Zanzibar je typickej obrovskými rozdíly mezi přílivem a odlivem, ale tohle bylo teda fakt něco! Mohli jste jít nekonečno kilometrů od břehu a jen jste se brodili mezi písečnýma dunama a docela slušným množstvím ježků a kulisou vám byly místní ženy, které na lanka mezi dřevěné kolíky vysazovaly řasy, sbíraly je do obrovských pytlů a na hlavách je pak odnášely zpět ke břehu..Odpoledne jsme se vydali ven z resortu, trochu prozkoumat okolí a nakoupit nějaké místní ovoce. 

Tady všude byla voda..po odlivu zbyly jen tyhle písečný duny z toho nejjemnějšího písku.. :)

Sběr řas..

Paje beach je proslulá Kite surfingem... no aDavid to musel hned otestovat , jak jinak :))

.
Jestli vám tohle připadá jako shnilej trs banánů…tak omyl! Byly to ty nejsladší banány, co jsem kdy ochutnala..:) To budem teda pěkně zmlsaný. Život tady je úplně jinde. Všichni tu posedávají u silnic, děti se kloužou s igelitkou na hromadě hlíny, jezdí se hlavně na kole..ne autem.. a koupí jakýhokoliv masnýho výrobku si tady asi způsobíte salmonelu, soudě dle podmínek, v kterých všechno skladujou a připravujou. Najdete tu krávy, osly, slepice všude možně..a mezi nimi taky hromady prádla, do kterého “perou” žhavé paprsky slunce. Ocitli jsme se shodou okolností i v místní škole a to byl taky panečku zážitek..

A teď přijde to nejlepší! Když odbyla asi 12tá hodina, mraky se protrhaly a odliv zmizel, připadala jsem si jako ve fotomontáži, vystřižená a vsazená do nějaké idylické, úchvatné fotky z katalogu. Takhle tyrkysová voda, to jako vážně? Našli jsme ráj na zemi. Skotačila jsem ve vlnách jako malá, smála se od ucha k uchu a pořád jsem nemohla uvěřit, že tu vážně stojím...nohama si pohrabávám v tom nejjemnějším písku a o lýtka se mi tříští ta nejprůzračnější voda..tohle je SEN, splněnej sen <3

Včera jsme celej den cestovali po ostrově s místníma, navštívili jsme farmu s kořením, což byl asi jeden z nejúžasnějších zážitků ever...potom Changuu Island nebo-li želví ostrov a nakonec hlavní město, takže se máte na co těšit, to vám garantuju :)). Mějte se nádherně a já posílám trochu toho sluníčka! <3