STĚHUJEME SE DO AUSTRÁLIE?!

To, že jsme už dlouho chtěli změnu prostředí, ve kterém žijeme, to už víte. Naše srdíčka prahla po tom odletět někam, kde je celoročně teplo, někam, kde o krásnou přírodu a roztomilý zvířectvo není nouze a někam, kde se snad i konečně naučíme surfovat. Zkrátka někam, kde budeme žít pohodově a zároveň uvidíme i kus světa. Existuje kontinent, co tyhle všechny kritéria dokonale splňuje. Správně, je to Austrálie! David byl nadšenej z klokanů a já zase z povinnýho studia a tím dá se říct vzplanulo naše prvotní zapálení a touha odstěhovat se na druhej konec zeměkoule. Bylo nám jasný, že dostat se tam nebude jen tak a že nás to bude stát jak hodně peněz, tak i veliký úsilí... možná i nervy. My byli ale na 200% rozhodnuti, že pro to uděláme maximum.

Spojila jsem se se známou (zdravím tě Hani, pokud čteš:)), co bydlí v Sydney a zasypala jsem ji milionem otázek. Pak už si nás vzala pod ochranná křídla agentura a tím se rozjel celý proces. Jen tak pro představu, agentuře neplatíte nic. Ona vám zařídí kompletně všechno, od výběru města, školy, po úpravu motivačního dopisu, žádosti o vízum,  až po kupování letenek. Jelikož vás dohodí škole, mají provize a výdělek právě z toho. Hned na začátku nám bylo řečeno, že dostat se do AU z UK bude pro nás hodně obtížný a hlavně rizikový. Ambasádě těžko vysvětlíte, že po 2 letech v Anglii neumíte anglicky a proto se chcete učit v Austrálii. My se chtěli ucházet o depandetský vízum, tzv. vízum pro partnery, kdy jeden studuje buď AJ nebo odbornou školu a ten druhý má právo pracovat fulltime. Po pravdě, nikdy bych neřekla, jak moc obtížnej celej ten proces je a co všechno pro to člověk musí udělat. Nejprve přišel na řadu výběr města. Sydney ani za mák, ale zamilovali jsme se do Perthu - klid, pohoda, nádherný pláže a panenská příroda či pouště hned za městem. Asi nejdůležitějším bodem je motivační dopis, na kterém vlastně všechno závisí a musí být napsán tak, abyste přesvědčili ambasádu, že právě vy to vízum potřebujete a jste tím nejvhodnějším kandidátem. Ač to zní jednodušše, je to věc, která mi zabrala úplně nejvíc času. Musíte mít příběh, který dává smysl, zakomponovat do něj i partnera a všechno musí naprosto perfektně sedět a navazovat.

Po tisíci úpravách a konzultacích se mi konečně dostalo odpovědi, že "Už ten dopis začíná nějak vypadat a že se jí to celkem líbí". Pořád tam ale bylo to obrovské riziko, že když nám zamítnou vízum, přijdeme nejen o 40 tisíc, ale i o doživotní zákaz vstupu jak do AU tak i na Zéland a ne, nemůžeme tam pak ani na dovolenou. A to je sakra blbý. Další možností je odjet tam na turistické vízum a o studenstké požádat až na místě, riziko je sice menší, ale pořád tam je a případný zklamání si snad nechci ani představovat. Co jsem ještě zapomněla zmínit a bez čeho asi není šance se do AU dostat - dostatečné finanční krytí. Častokrát si ambasáda vyžádá i výpisy z účtů atd, takže bacha na to. My na tenhle náš #australiandream šetřili už docela dlouho, takže tohle jsme naštěstí nemuseli tolik řešit. Dalším krokem byl tedy výběr školy. To nám zabralo další měsíc a půl, nakonec jsme to ale dali dohromady a mě by tak čekaly 3 kurzy angličtiny, zakončené zkouškou CPE. Potom jsem měla v plánu se přihlásit na odbornou školu se zaměřením na health&fitness, abych tak dělala, co mě baví. Paní z agentury pro nás připravila kalkulaci, dělala finální úpravy v dopise a všechno to konečně najednou začínalo vypadat slibně. Jen tak pro představu... moje studium včetně učebnic a materiálů + pojištění pro nás oba mělo vycházet na 136 tisíc. A to si vemte, že v tom nejsou letenky, poplatek za žádost a finanční krytí, představující dalších 350 tisíc.

zdroj:weheartit.com

Asi si umíte představit to naše natěšení a bláznění, jenom ten pocit, že na začátku listopadu už možná budeme bydlet 5 min. od moře. Já už dokonce začala zkoumat, kde tam žijou který žraloci a jaká je možnost napadení.. :D :D A je menší než třeba psem! Na to naše plátno snů nad postelí jsme si zmapovali průběh naší cesty ke splnění dalšího snu a doufali jsme, že ten vesmír vážně funguje jak má, jinak by dostal na čuňu. Ani za boha jsme nepomysleli na to, že by to nemuslo vyjít. Stroprocentní oddání. Záložní plán prostě neexistuje. Dopis máme, vybranou školu taky, teď už jen vše zaplatit, poslat žádost, měsíc bejt napnutý jak kšandy...a pak už jen letenky a hurá za novým životem. A hlavně věřit, protože to je přece základ všeho!

Nedávno mi přišla zpráva na skypu od paní z agentury. "Musím s vámi nutně mluvit, mám pro vás novinky ohledně schvalování a zamítání víz...". Trošku ve mě hrklo, ale co, prostě jen další informace, nic víc. Spojila jsem se s ní, jak nejdřív to šlo...a teď se podržte. Čekal nás hovor ne ve dvou, ale rovnou ve třech. Speciálně kvůli nám totiž povolala majitele všech agentur na světě a ten nám měl sdělit něco dost důležitýho. To, že by se volal takhle vysoce postavenej člověk se prý moc často nestává, jenže podle ní jsme tak rizikovej a výjimečnej případ, že to jinak ani nešlo. Brzy vám prozradím, co jsme se vlastně dozvěděli.....a jak to s námi dál vypadá. Takže... #staytuned! :)) Jo! A pokud chcete jít studovat do Austrálie a nevíte jak začít, klidně mi napište, teď jsem ve stadiu, kdy jsem schopná vám nejspíš něco málo poradit... :) Pusu!