SILENT DISCO AT THE SHARD

Vítám vás u nového článku, jak si užíváte ten předvánoční čas, pohodu/shon? :)) Nechce se mi věřit, že už za 2 týdny tu máme Vánoce a s nima i všechno to krásný kolem. Připadá mi, že čas tady v Londýně mi utíká tak desetkrát víc a především teď, když máme s D. takové předčasné vánoční prázdniny a užíváme si tak volna plnými doušky. Konečně! A protože většinu času trávíme v práci a volno spolu nemáme skoro vůbec, snažili jsme se ty 4 dny nabouchat co nejvíce plány a zážitky a řekněme, že úkol byl splněn na jedna s hvězdičkou..  :)) Čekejte tedy v brzké době pořádnou nálož článků z různých akcí, myslela jsem na vás na každém kroku a všechno jsem dokumentovala a samozřejmě se vám budu snažit klasicky popsat všechny detaily a pocity, no však už to znáte. Tak jdeme na to!

Znáte silent disco? Určitě většina z vás asi ví, o čem je řeč a pro ty, co ne, tak je to vlastně párty, kde na začátku každý účastník vyfasuje sluchátka, poté si naladí dje, který se mu nejvíc zamlouvá a pak už se jen trsá až do aleluja, nebo i do doby, než ty sluchátka někdo ztratí :D :D ( Omlouvám se, ale Kristý mě tímhle fakt nejvíc rozesmála :D). Asi nemusím říkat, že kopec švandy je zaručen a zase je to něco trochu nevšedního a zajímavějšího, oproti klasickým diskotékám, kde neslyšíte ani vlastního slova. A teď se podržte. Představte si, že přesně tahle párty se koná na vrcholku mrakodrapu Shard v centru Londýna, zní to jako pohádka, co? A taky, že byla. Doma probíhají přípravy v plném proudu, já si koupila speciálně na tuhle akci nové šaty s krajkou a vázáním kolem krku, David zase zápasí s motýlkem a já uznávám, že v tom saku mu to sluší prostě nejvíc. Jdeme pozdě, klasicky. Ale tak, jsem žena a to je dostatečná výmluva sama o sobě. Před námi se tyčí asi nejvyšší budova, jakou jsem kdy spatřila a my do sebe ještě rychle klopíme můj nejoblíbenější gin&tonic a tím se vracíme do dob, kdy nám bylo 17 a jako blázniví puberťáci jsme si schovávali flašky do křoví. Nastupujeme do výtahu a za chvilku už na nás bliká tlačítko s číslem 69. Fíha.

U vstupu dostáváme sluchátka a hned testujeme, kdo hraje nejlíp. Na výběr jsou 3 djs,  každý označen barvou a my ihned konstatujeme, že TEN MODREJ hraje prostě nejlíp! Jsme tu mezi prvními a tak máme ten dechberoucí a překrásný výhled, který se nám po chvilce naskytne, jen a jen pro sebe. Štípněte mě někdo. Všude miliony malejch světýlek, maličkatý doubledeckery, osvětlený mrakodrapy a nádherně zářící Towe Bridge. Je to romantický, oslňující , krásný, jedním slovem DOKONALÝ.

 Zahráli jsme si na eskymáky a  okupovali jsme nejvíc stylový a romantický iglů... ale TEN VÝHLED.. <3

Ze začátku hrajou celkem slabě, ale potom se párty rozjíždí a všichni paří jak o závod, ať už na Britney Spears nebo na všem známé vánoční pecky. Tančili jsme, popíjeli koktejly, fotili jsme jako blázni a jako blázni jsme se radovali při každičkém pohledu z okna. Taky jsme se smáli lidem, protože ten řev a falešenej zpěv po sundání sluchátek, ten byl fakt špičkovej! :D No.. stoprocentně se takhle někdo pobavil i nad mojí parodií na "crazy in love":D...  Ale hlavní je, že každej byl spokojenej a šťastnej a tak to má přeci bejt. Líbil se mi i dresscode, všichni byli nastrojení, muži v košilích a dámy v podpatkách.. :) V jednu chvilku jsem si fakt připadala jako hlavní postava z mých oblíbených idealistických románů z Londýna, vymetající A-list večírky.. :D. To berte samosřejmě s nadsázkou :))).  Ale co z toho všeho vyplývá ? Že tohle opět řadím k jedněm z top zážitků a pokud nemáte Londýn z ruky, určitě mrkněte SEM :)).

Hned vám vysvětlím, proč je tady fotka záchoda. On to totiž nebyl jen tak ledajakej záchod. Ono totiž...kolikrát za život se vám poštěstí čůrat v 71. patře a mít při tom výhled na noční Londýn, v celé své kráse? 

Dejte mi určitě vědět, jestli jste Silent disco někdy zkusili, jak se vám to líbilo a vůbec jestli máte tenhle typ článků rádi :)). Brzy se ozvu, mějte se krásně, pusu :*