DIARY: Jak mě v práci povýšili a zase ponížili..

Ahooj,

Doufám, že se máte skvěle! Dneska mám pro vás další ze sekce diary článků ze života. Mám toho na srdci hrozně moc a tak jsem se rozhodla vám dneska povědět jen jeden takový příběh a na ty další věci, co se v poslední udály, se můžete těšit příště:)). Tak pojďme na to!

Sama tomu nemůžu uvěřit, ale už jsou tomu skoro 3 měsíce, co dělám v empiru. Z čehož vyplývá, že se zároveň pomalu, ale jistě blíží i konec mojí zkušební doby. Tady jsem si tak trochu jistá v kramflecích a věřím, že to nemusím nazývat koncem, ale spíš začátkem.. :) Ale teď k tomu podstatnýmu! Nevím jestli jsem se někde zmínila, že na každou směnu připadne jedna "hlavní" servírka, která tam tomu dá se říct velí. Na začátku směny rozmístí všechny do sekcí, udělá rozpis přestávek, vyřizuje i nějaké papírování a zkrátka dohlíží, aby každý dělal, co má a aby všechno šlo jako po másle. Tahle pozice je nazvána jako SENIOR VALET a co se týče té finanční stránky, tak tahle servírka má smozřejmě i o trochu víc peněz. Jednoho krásného dne v práci jsem už byla na oddchodu, těšila jsem se domů a při loučení na mě najednou jeden kámoš zavolal něco ve smyslu "Congrats senior valet", já jsem to nijak nebrala v potaz a upalovala jsem do šatny, ale ještě před tím jsem rychle šla zkontrolovat svou zítřejší směnu. A přesně v tu chvíli mi všechno začalo dávat smysl. U svého jména jsem totiž na další týden spatřila iniciály S.V. Uaaa, chápete to!!???? Projela mnou obrovská vlna štěstí, nadšení a uznání. Tak přeci jen se tvrdě makat vyplatilo. Pelášila jsem ven s tou nejlepší náladou a hned před casinem, kde na mě čekal David se svýma rodičema, jsem tu super zprávu vytroubila do světa. To jsem ještě nevěděla, co přijde. Další den v práci za mnou přišla Sarah, moje zlatíčko a snad nejhodnější člověk, kterýho jsem kdy potkala. Tak smutně se na mě podívala a říká "Koukala jsem, že tě zvolili jako S.V, to je hezký viď, víš...já už tu jsem rok a ještě nikdy jsem tu šanci nedostala..." Nebudu zapírat, že jsem se necejtila trošku blbě. Teď na mě budou všichni koukat skrz prsty. David mě doma podporoval s tím, že většina úspěchů začíná, až když se člověk na nikoho neohlíží a je mu fuk, co si kdo myslí. 

To mi připomíná, že jsem se vám vlastně ani ještě neukázala v pracovním mundůru :D Takže tadáá..tady to máte. Trvalo mi fakt dlouho, než jsem si zvykla na ty strašný zvonáče a tyrkysovou barvu :D

Následující den jsem to musela znovu zčeknout, abych se ujistila, že to nebyl jen sen. Koukám..koukám..a iniciály u mého jména jsou fuč. Aha, takže se asi nejspíš jen spletli, pomyslím si a neskrývám malé zklamání. Nedá mi to a mluvím o tom s Diannou, která už tu nějakých pár let dělá a většinou je to právě ona, kdo je S.V.  "No, viděla jsem, že to tam bylo a všem nám to bylo fakt divný, vždyť jsi ještě ve zkušební době, to je přece uhozený a hlavně vtipný." Aaa...tak už vím odkud vítr vane. Někomu se to asi zřejmě moc nelíbilo. Uznávám, taky mi přišlo dost praštěný, aby se servírka, co tu maká už 2 roky, ptala skoro nový holky jestli může jít na záchod. Je to blbý. Ale někdo to tam dal asi z nějakýho důvodu, no ne? Moje motivace byla ta tam, ale na druhou stranu mě nakoplo to, že to tam prostě bylo. Tečka. A teď přijde konec, který by asi nikdo nečekal :D Směny u nás mění skoro pořád a tak když se na nástěnce objevila zase nová, hned jsem to kontrolovala. A hádejte co?? Jana - sunday - SENIOR VALET. Dělaj si ze mě asi už srandu ne? :D Nedalo mi to a jdu za znovu za Diannou. Ta na to mrkne a hned mám odpověď "No jasně!V neděli jsi tu totiž jen ty a 8 novejch lidí, to dává smysl ne, že tady tomu budeš šéfovat" Jo, to dává. Tak přece jenom :)). Sice už ta radost nebyla taková, ale pro mě je to velkej úspěch, vzhledem k tomu, že tu pracuju tak krátkou dobu. Další krůček ke zdolání vyšší pozice. A tím bych vám všem chtěla říct, že v životě jste důležitý jen a jen vy, takže na nikoho neberte ohledy - v tom kariérním slova smyslu. Ať už máte jakejkoliv nápad, plánujete založit svou vlastní značku, firmu, blog, cokoliv, nikdy se na nikoho neohlížejte a jděte si za svým. Ať si o vás špitá kdo chce, co chce..ať už v očích někoho vypadáte tak či onak, jste to vy, kdo potom sklidí ovoce. Já jsem odjakživa typ člověka, co neumí bejt s prominutím "svině", ale David má možná v tomhle pravdu. Ti nejúspěšnější lidé jsou většinou ti, kteří se k ostatním otočili zády. 

Ještě bych vám moc chtěla poděkovat za krásné komentáře k předchozímu tulipánovému článku, moc me to potěšilo <3 A budu ráda, když mi napíšete, co ve svém životě považujete v poslední době za největší úspěch vy a jak se k tomu stavíte. Mějte se krásně, mám vás ráda, pusu :*