CHEAT DAY

Ahooj!

Tak jak se takhle při pondělku máte moji milí? Doufám, že bezvadně.. :) Pondělí je pro většinu start do nového týdne, dohánění restů, práce, učení a tak dále...pro mě je to naopak znamení, že hážu nohy nahoru, občas jen tak prokrastinuju...ale po většinou už dopředu plánuju, jak svůj dayoff využiju, abych nepromarnila ani minutku. Dnešní den volna byl o to víc speciální..a víte proč? Protože mám CHEAT DAY! V pořadí už druhej...a neumíte si představit, jak moc jsem se na něj klepala. Tím bych se teda chtěla dostat k tématu já a stravování, co jím..co nejím a proč a jak často mlsám. Můj jídelníček za poslední měsíc prošel razantní změnou a já vám hned povím proč. Uplynulo 5 měsíců, od doby, co jsem začla pravidelně chodit do fitka, jídelníček jsem mezitím neřešila vůbec, jedla jsem sice poměrně zdravě, to jako jo, ale tláskání se sladkostma bylo takřka na denním pořádku. A pak to přišlo, najednou jsem se dostala do fáze, kdy už měly přicházet alespoň náznaky tý mojí vysněný postavy...a oni prostě ne a ne přijít. Začínala jsem bejt ze sebe zklamaná a zároveň děsně naštvaná na sebe samou, že dřu jak kůň, ale neposouvám se nikam. Bylo mi jasný, kde je zakopanej pes. Že jakmile nezměním stravu, tak se s nějakejma abs můžu rozloučit. Přesně před měsícem jsem se do toho teda obula a nastolila si režim,  ovšem nepředstavujte si žádnou dietu, žádný hladovění nebo nějaký smoothie detoxy, ale prostě jen správnej poměr základních živin jako jsou tuky, bílkoviny, sacharidy a vláknina.. :)  Zní to jednodušše, co? Ve skutečnosti je to ale docela náročný jak časově, tak psychicky. Furt musíte řešit, co si vezmete s sebou do práce, jídlo musíte plánovat...a abych byla upřímná, je to náročný i finančně. Tohle je ale jedna z těch věcí, za který mi není líto ty peníze utratit, protože jde o zdraví a o to, cejtit se skvěle a fit.

Nejsem žádným odborníkem přes stravu a tak bych se o tom ani nijak dál nerozepisovala, kdyby vás to ale přece jenom zajímalo, můžu udělat speciálně článek jen o jídle, tipy na snídaně, obědy...a tak celkově o tom, jak se naučit jíst zdravě, aby vám to chutnalo. Co se cheatdayů týče, nebyla jsem si úplně jistá, jak s ním naložit - teda naložit s hromadou sladkostí pro mě neni žádnej problém, to vůbec ne. Ale spíš v tom mít systém a tak jsem zjišťovala a bádala, co je lepší, jestli si udělat jeden celej "prasečí den" jednou za 2-3 tejdny a nebo si jednou tejdně dát něco menšího na zub. Každýmu vyhovuje něco jinýho a asi si tohle každej individálně musí nastavit sám, jak se na to on sám cejtí a co pro něj bude fungovat. Já jsem zvolila variantu jeden větší cheatday jednou za 14 dnů a zatím se držím zuby nehty a jsem na sebe fakt pyšná! Ono to totiž fakt jde. Někdy líp, někdy hůř...někdy moje psychika nezvládá a speciálně když přede mnou David ukusuje plněnou koblihu, div mu neteče čokoláda od pusy. Myslela jsem si, že já to nikdy nedokážu, že bez sladkýho prostě žít nemůžu a smířila jsem se s tím. Teď vím, že to byla chyba, že když něco chceme, dokážeme zázraky. A je to jen o psychice a o tom říct tomu neposlušnýmu hlásku tam vzadu v naší hlavě  -"NE". Můj minulej cheat day byl katastrofa, měla jsem jak se říká "velký voči" a udělalo se mi šoufl po dvou dortech a bylo vymalováno. Taky jsem se cejtila hrozně špatně a provinile, jak jsem byla zvyklá tyhle věci nejíst a něco ve mně se pořád maličko bránilo a neměla jsem z toho ve finále ten správnej požitek. Má to někdo z vás stejně?! 

Dneska jsem si ale řekla že si to zasloužím a užiju se vším všudy, zabrousily jsme teda s kámoškou do Topshopu (jo vážně do toho Topshopu s oblečením) na nejlepší frozen yoghurt , tentokrát s příchutí salted caramel. Bylo to docela vtipný se prodírat mezi hromadou nakupujících slečen k vyhazovači, abychom se ho s tou jistou jiskrou v očích zeptaly, kde že je ten bezvadnej Frozen Yoghurt, že ho nemůžem najít... :D. Někdo holt chodí do Topshopu nakupovat a pak je ta druhá polovina, co tam chodí zásadně na zmrzku. Naše cesta pokračovala do mnou (a nejen mnou) milovanýho Camden townu, kde jsme klasicky nevěděly, co ochutnat dřív. Nakonec zvítězila mexická kuchyně, přičemž já to završila ještě dezertem - naprosto famózníma palačinkama s nutellou a jahodama, oh lalaa. 

Pro jistotu jsem si ještě cestou od metra skočila do Gails pro svůj oblíbenej cheesecake, kdyby náhodou při psaní článku přišla chuť, znáte to. A zejtra už zase režim jak se patří! Občas je to boj, boj s myslí a vůlí, ale když to přelstíte, máte vyhráno. A věřtě mi, že pokud to vydrží takovejhle cukromil, jako jsem já, tak už to pak vydrží každej. Zkuste si nejdřív kratší intervaly, třeba jen týden bez cukru a uvidíte, že pokud to vydržíte, 14 dnů dáte jak prd. Jde jen o to, nastavit si tam vzadu v hlavě pomyslnou závoru, kterou když dáte nahoru...zklamete tím jen sami sebe. A že tohle zklamání je jedno z nejhorších. Nikdo z nás totiž nemá rád vlastní selhání. Měli bychom to dělat pro sebe a to mi připomíná jeden citát : "What you eat in private, you wear in public". A je to tak. Takže pevný nervy všem, co bojujou se svýma chutěma a sami se sebou...je to boj, kterej se vyplatí a odměnou vám bude vyrýsovaná postava, sixpack, krásnej pas..prostě cokoliv, o čem sníte. Nejdůležitější je vytrvat, protože ty výsledky se nedostavěj hned a určitě každej známe to věčný študování se před zrcadlem po tejdnu v rýsovací dietě. Pro mě je mý tělo stále jeden velkej otazník a připadá mi, že si občas dělá co chce, nehledě na to, co jím a nebo nejím. Jde jen o to, najít pro sebe tu správnou cestu a postupně se dopracovat tam, kam potřebujeme...věřím, že jednou se tam dopracuju i já, stejně tak i vy, jen to chce čas...hodně času. Mějte se nádherně a budu hrozně moc ráda za každičkej komentář s vašima zkušenostma ohledně stravování, cheatdayů, bojů s vůlí..a tak dále... :)).  Pusu!

Jestli na sobě momentálně něco miluju, tak jsou to moje pracky a záda, tam už jde tak trochu něco málo vidět :)). Ovšem břicho stále pokulhává...a zajímalo by mě, jestli s ním někdy budu spokojená!:D

Achjo, já vás tady motivuju a pak sem stejně plácnu fotku čízkejku, jsem to ale rebel.. :D