RANDOM: LIFE LATELY

Tak se zase hlásím, tentokrát se slíbeným diary článek, kdy vás nechám nakouknout do "mého světa" :). Je toho tolik, co mám na srdci a co se v poslední době odehrálo, takže připravit, pozor a jdeme na to!

Asi takovou nejvíc zásadní změnou v mém životě je to, že jsem se zase vrátila k tomu, co mě kdysi tak šíleně moc naplňovalo, to, na čem jsem byla závislá..a tím je FITKO. Už odmala miluju pohyb, vystřídala jsem snad všechny možný existující taneční kroužky, závodně jsem tancovala street dance a nakonec jsem skončila u posilování. Prosím vás, pokud vás to cvičení někdy chytlo jako mě - hlavně nepřestávejte! To je ta největší chyba. Mě do toho vždycky něco vlezlo, ať už cestování, stěhování, nemoci, častokrát jsem byla prostě jen líná..a co si budem povídat, jakmile s něčím člověk sekne, dost těžko se pak zase začíná. Co se týče fitness v UK, tak jsou buď dvě možnosti - levné, nízkonákladové fitko bez bazénu (kterej já si moc přála) a nebo super moderní Health club se vším všudy za nemalej peníz. Dost jsem to zvažovala, srovnávala jsem všechny možnosti tady nejblíž našemu bydlení a nakonec jsem se rozhodla do toho jít. A nelituju ani jedný koruny! Momentálně je to takovej můj druhej domov, jsem tam minimálně obden, cvičím, vyhřívám svoje zmrzlý tělo v sauně, pročišťuju ucpaný póry v páře a cejtím se nepopsatelně skvěle!:)) Věděla jsem, že moje zmožený tělo už volá o pomoc a tohle byla asi ta nejlepší meducína, jakou jsem mu mohla dopřát. Navíc členství zahrnuje i všechny classes, což je prostě paráda. Stoprocentně chci zkusit jógu. Už jsem navštívila aquazumbu a neuvěřitelně mě to chytlo, byla sranda a zároveň mě to nabilo energií. To, že tam byli jen důchodci a já.. už je jen detail!:D:D

Potřebovala jsem nové boty na cvičení a volba padla na tyhle růžové krásky, jsem z nich nadšená <3 A byly ve slevě!..ve velký! :D

Londýn jako by se teď proměnil do něčeho krásnýho, světýlkujícího, blyštivýho a zároveň chaotickýho a bláznivýho. Moc ráda jen tak brouzdám neznámýma uličkama, nasávám vánoční atmosféru (která se letos ne a ne dostavit), na Regent street na sebe nechávám dopadat umělý vločky a na každým rohu objevím něco, co upoutá moji pozornost a já okamžitě vytahuju foťák a cvakám. Jediný, co mi tu vyloženě leze krkem, jsou ty ohromný davy lidí, kdy se jimi jen s těží prodíráte a v duchu si říkáte, že tohle snad nemá konce. Jsem zvědavá jestli z vánočních nákupů vyváznu živá, nebo mě ty blázni ušlapou.. :D

Nekonečno světýlek na Oxford street...

Co se výzdoby týče, tak za mě vítězí jednoznačně Selfridges! Dokonale propracovaný design, myšlenka a celková stylizace, která se nese v duchu astronomie a celkově vesmíru. Co vy na to?:)

Ani u nás před casinem nezaháleli a tyčí se tu taková miniatura oka a spousta dalších atrakcí a stánků s dobrotama a hlavně svařáčkem, huhaha. Asi nejmagičtější bude o svátcích Hyde park, kam se s D. chystáme na akci Winter Wonderland, kde budou klasicky vánoční trhy, spousta bláznivejch kolotočů a v neposlední řadě taky velikánskej ice rink, kde se bude bruslit, jupí! Strašně se těším :))

Asi nemusím zmiňovat, že tady tenhle pátek proběhlo šílenství jménem BLACK FRIDAY, na který jsem se těšila jak malá holka, ale vzhledem k posledním událostem jsem se tomu raději vyhnula. Jedinej obchod, kde jsem netrpělivě čekala až vypuknou slevy byl UGG store a vyplatilo se! Měli 20% slevu na vše a já si tak včera konečně pořídila ty nejteplejší a nejpohodlnější zimní "bačkůrky" :) I když tyhle boty podle mě patří k těm méně atraktivním, splňují všechny funkce, které očekávám od zimních bot. Jsou kvalitní, pohodlné, teplé, NEMAJÍ PODPATEK a na lítání do práce a z práce jsou ideální. Rozhodla jsem se jim dát šanci, tak uvidíme, těště se na brzké outfity s nimi..:) Co vy a válenky, milujete nebo nenávidíte?

Začala jsem pravidelně plavat. Pokud vás bolí záda stejně jako mě, zkuste plavání. Já dávám většinou max. 20 minut s přestávkama, nepovažuju se totiž za extra zdatného plavce. Ale i přesto, ten pocit, když se pak sotva vysoukáte po žebříku nahoru..ten je vážně úžasnej! No a když jsem párkrát měla celej bazén jen a jen pro sebe, málem jsem pukla radostí  :)) A taky se mi tam bezvadně přemejšlelo o životě!:DD

 Taková moje klasická snídaně, plná všeho možného i nemožného. Vždycky se těžko rozhoduju, na co mám vlastně do kaše chuť, takže to většinou končí tak, že z toho vzejde takovej miš-maš :D Tady zrovna oříšky (na který mám od Davida zákaz, protože jsou přece na cukroví! To je co? :DD), chia semínka, dýňový semínka, banán a datlovo-pomerančovo-kakaový raw kousky...uff, vyčerpávající, ale nejvíc mňam!

Znáte tenhle obří market Whole Foods?? Jestli ne, chyba! Řeknu vám, to je tak úžasnej krám, že jsem v něm byla schopná strávit i dvě hodiny, kdyby mě nepopoháněl Davidův otrávenej výraz alá "vážně budeme hodinu vybírat blbej jogurt?" :D Ale abych vám tedy řekla, o co jde. Whole Foods je tzv "healthy" market, kde najdete absolutně všechno, co je kvalitní,  čerstvý, organický, dále taky bio, raw, vegan..prostě nějakým způsobem zdravý (nebo alespoň zdravě se tvářící, znáte to :D). Mají tu taky kvanta krásného ovoce a zeleniny a spoustu čerstvých ryb a mořských plodů. Já nejsem žádnej přeborník, co se stravy týče, neřeším, co je bio a co ne, ale ráda nakupuju kvalitní potraviny. A tohle byl prostě ráj! Nakonec jsme si odnesli müsli, jedno už jsme načali a je super, potom chia seeds, které jsem sháněla už delší dobu, sojový jogurt a raw banana bread tyčinky. Všechno úžasný. Až teda na jejich chleba, kterej byl snad nejhnusnější, co jsem kdy měla :D

K téhle fotce se váže jedna taková historka. Jednoho dne jsme tak přemýšleli, že si uděláme super den, vyrazíme do centra se někam dobře najíst, dát si kávu, dort a prostě si užít jeden druhého. Hledali jsme nějakou hezkou restauraci, kde se nám z cen ale zároveň nebudou protáčet panenky a na Picadilly jsme objevili výlohu, která fakt lichotila oku a my po chvilce zjistili, že to je restaurace. Jukli jsme do menu a ceny nás mile překvapily. "Jenom 6 liber za hlavní jídlo?! Tak to zkusíme ne?" Hah, hned po tom, co jsme vkročili do přepychového interiéru téhle italské restaruce (San Carlo Cicchetti) a poslíček nám ochotně sundal kabáty a usadil nás, jsme se na sebe podívali a ani jsme nemuseli nic říkat. Všude kolem nás seděli klasičtí "old english" people, kteří hodovali, ubrousky na klíně a před sebou každý nejméně čtyři talíře různých pokrmů. Po chvilce nám číšník, který po place spíše ladně tančil než běhal, krátce představil restauraci a my se dozvěděli, že z jednoho jídla se tady nenají ani vrabec. Prý tenhle koncept funguje na bázi objednání si 5ti-6ti různých chodů z těch nejvybranějších surovin. David zvolil pizzu a já se v tom menu tak trochu ztrácela a po tom, co jsem se zeptala na 3 různé pokrmy a viděla, že obsluha ze mě kvete, jsem objednala gnochci se sýrovým fondánem. Čekání jsme si krátili osvěžením etikety a správného stolování, haha :D..Pizza byla absolutně top a mně nakonec donesli o jeden pokrm navíc, takže mimo to, že jsme měli absolutní nebe v puse, jsme se taky báli účtu jak čert kříže :D. Nakonec z toho byl ale super zážitek a usoudili jsme, že jsme vlastně rádi za to zabloudění, protože sami od sebe bychom takovou restauraci asi nenavštívili :)). 

Zavítali jsme dokonce i za kulturou, v Národní galerii jsem byla naposledy ve 13ti se školou a tak jsem si to chtěla trošku osvěžit. Víc než obrazy mě ale zaujaly samotné prostory.. :D

¨

A nakonec zbytky z podzimního Londýna, kdy mi dal příležitost, se do něj opět bezhlavě zamilovat...

A kdo dočetl až do konce, má u mě čokoládu! :D Snad se vám článek líbil a budu moc ráda, když se i vy se mnou podělíte o vaše názory a zkušenosti, ať už co se týče zdravého jídla, cvičení, vánoc nebo black friday nákupů. Budu se moc těšit na vaše komentáře, dneska to bylo vyčerpávající já vím, pusu! :*

DIARY: Jak mě v práci povýšili a zase ponížili..

Ahooj,

Doufám, že se máte skvěle! Dneska mám pro vás další ze sekce diary článků ze života. Mám toho na srdci hrozně moc a tak jsem se rozhodla vám dneska povědět jen jeden takový příběh a na ty další věci, co se v poslední udály, se můžete těšit příště:)). Tak pojďme na to!

Sama tomu nemůžu uvěřit, ale už jsou tomu skoro 3 měsíce, co dělám v empiru. Z čehož vyplývá, že se zároveň pomalu, ale jistě blíží i konec mojí zkušební doby. Tady jsem si tak trochu jistá v kramflecích a věřím, že to nemusím nazývat koncem, ale spíš začátkem.. :) Ale teď k tomu podstatnýmu! Nevím jestli jsem se někde zmínila, že na každou směnu připadne jedna "hlavní" servírka, která tam tomu dá se říct velí. Na začátku směny rozmístí všechny do sekcí, udělá rozpis přestávek, vyřizuje i nějaké papírování a zkrátka dohlíží, aby každý dělal, co má a aby všechno šlo jako po másle. Tahle pozice je nazvána jako SENIOR VALET a co se týče té finanční stránky, tak tahle servírka má smozřejmě i o trochu víc peněz. Jednoho krásného dne v práci jsem už byla na oddchodu, těšila jsem se domů a při loučení na mě najednou jeden kámoš zavolal něco ve smyslu "Congrats senior valet", já jsem to nijak nebrala v potaz a upalovala jsem do šatny, ale ještě před tím jsem rychle šla zkontrolovat svou zítřejší směnu. A přesně v tu chvíli mi všechno začalo dávat smysl. U svého jména jsem totiž na další týden spatřila iniciály S.V. Uaaa, chápete to!!???? Projela mnou obrovská vlna štěstí, nadšení a uznání. Tak přeci jen se tvrdě makat vyplatilo. Pelášila jsem ven s tou nejlepší náladou a hned před casinem, kde na mě čekal David se svýma rodičema, jsem tu super zprávu vytroubila do světa. To jsem ještě nevěděla, co přijde. Další den v práci za mnou přišla Sarah, moje zlatíčko a snad nejhodnější člověk, kterýho jsem kdy potkala. Tak smutně se na mě podívala a říká "Koukala jsem, že tě zvolili jako S.V, to je hezký viď, víš...já už tu jsem rok a ještě nikdy jsem tu šanci nedostala..." Nebudu zapírat, že jsem se necejtila trošku blbě. Teď na mě budou všichni koukat skrz prsty. David mě doma podporoval s tím, že většina úspěchů začíná, až když se člověk na nikoho neohlíží a je mu fuk, co si kdo myslí. 

To mi připomíná, že jsem se vám vlastně ani ještě neukázala v pracovním mundůru :D Takže tadáá..tady to máte. Trvalo mi fakt dlouho, než jsem si zvykla na ty strašný zvonáče a tyrkysovou barvu :D

Následující den jsem to musela znovu zčeknout, abych se ujistila, že to nebyl jen sen. Koukám..koukám..a iniciály u mého jména jsou fuč. Aha, takže se asi nejspíš jen spletli, pomyslím si a neskrývám malé zklamání. Nedá mi to a mluvím o tom s Diannou, která už tu nějakých pár let dělá a většinou je to právě ona, kdo je S.V.  "No, viděla jsem, že to tam bylo a všem nám to bylo fakt divný, vždyť jsi ještě ve zkušební době, to je přece uhozený a hlavně vtipný." Aaa...tak už vím odkud vítr vane. Někomu se to asi zřejmě moc nelíbilo. Uznávám, taky mi přišlo dost praštěný, aby se servírka, co tu maká už 2 roky, ptala skoro nový holky jestli může jít na záchod. Je to blbý. Ale někdo to tam dal asi z nějakýho důvodu, no ne? Moje motivace byla ta tam, ale na druhou stranu mě nakoplo to, že to tam prostě bylo. Tečka. A teď přijde konec, který by asi nikdo nečekal :D Směny u nás mění skoro pořád a tak když se na nástěnce objevila zase nová, hned jsem to kontrolovala. A hádejte co?? Jana - sunday - SENIOR VALET. Dělaj si ze mě asi už srandu ne? :D Nedalo mi to a jdu za znovu za Diannou. Ta na to mrkne a hned mám odpověď "No jasně!V neděli jsi tu totiž jen ty a 8 novejch lidí, to dává smysl ne, že tady tomu budeš šéfovat" Jo, to dává. Tak přece jenom :)). Sice už ta radost nebyla taková, ale pro mě je to velkej úspěch, vzhledem k tomu, že tu pracuju tak krátkou dobu. Další krůček ke zdolání vyšší pozice. A tím bych vám všem chtěla říct, že v životě jste důležitý jen a jen vy, takže na nikoho neberte ohledy - v tom kariérním slova smyslu. Ať už máte jakejkoliv nápad, plánujete založit svou vlastní značku, firmu, blog, cokoliv, nikdy se na nikoho neohlížejte a jděte si za svým. Ať si o vás špitá kdo chce, co chce..ať už v očích někoho vypadáte tak či onak, jste to vy, kdo potom sklidí ovoce. Já jsem odjakživa typ člověka, co neumí bejt s prominutím "svině", ale David má možná v tomhle pravdu. Ti nejúspěšnější lidé jsou většinou ti, kteří se k ostatním otočili zády. 

Ještě bych vám moc chtěla poděkovat za krásné komentáře k předchozímu tulipánovému článku, moc me to potěšilo <3 A budu ráda, když mi napíšete, co ve svém životě považujete v poslední době za největší úspěch vy a jak se k tomu stavíte. Mějte se krásně, mám vás ráda, pusu :*

RED TULIPS

Ahooj!

Tak jak se máte moji milí? Taky už se v čr tak strašně ochladilo? Já ten příchod zimy tady v Londýně pocítila, ale přeci jen ne tolik jako třeba David, kterej pořád skuhrá, že mu mrznou packy, hlavně teda při focení. A bude hůř! Nojo, za to na moje prohřátý svaly ze sauny a z fitka si zima jen tak nepřijde.. musím se pochlubit :). Ale o tom až příště.. a nejen o tom. Tohle focení bylo historicky asi nejvíc na rychlo, protože světlo se prostě rozhodlo jaksi nespolupracovat...a tak i moje vlasy, kterýma jsem se v tom větru imrvére dusila. Jedinej, kdo spolupracoval absolutně na jedničku, byly tyhle nádherný červený tulipány, z kterejch jsem měla převelikánskou radost. A kdo by taky neměl, že jo? Jestli něco zbožňuju a okukuju na každým možným rohu, tak jsou to právě květiny. Jaké jsou vaše nejoblíbenější?:)) A dostáváte/nedostáváte/kupujete si sami? Což já občas dělám! :D Ale přeci jen, tomu pohledu, kdy vidíte vaši drahou polovičku stát s pugetem v ruce a takovým tím šibalským úsměvem na tváři, tomu se prostě nic nevyrovná a určitě mi dáte za pravdu. No a pokud nikdo takový zrovna momentálně není na scéně, utíkejte do nejbližšího květinářství a udělejte radost sami sobě! Mně to vždycky zlepší den!:)

HARRY POTTER WARNERBROS STUDIO

A je to tady. Konečně došlo na tenhle dloouho očekávanej zážitek - na návštěvu Warner Bros studia a já se vám teď pokusím popsat každičkej detail, zajímavost a hlavně moje pocity, v kterých se mísilo především takové to klasické dětské nadšení, čistá radost a zkrátka pocit splněnýho snu! Areál se nachází asi hoďku a půl od centra Londýna a předem upozorňuju, že není možné si lístek koupit až na místě, je tam totiž pořád tak natřískáno, že vstupenku je třeba si zabookovat dopředu. Normálně vstupenka stojí kolem 30ti liber, my to měli i s jízdou Pottrovským autobusem a s filmama za 60 :D. Kdybych tam šla znovu, rozhodně se na ten bus vyprdnu. Tlačí vás čas...a musíte to projít za 3 hodiny, který jsou na TOHLE místo prostě fakt málo. Takže tak.

Naše vstupenka do Bradavic:D

Hned na začátku naší tour jsme zjistili, jací jsme šťastlivci, jelikož začíná období Vánoc, takže jsme se mohli těšit i na to, až na nás dýchne vánoční atmosféra v podobě nádherné výzdoby v Great Hall a po Příčné ulici linoucí se vůně skořice a vanilky..Řeknu vám, že už jen začátek nás dostal totálně do kolen. Usadili nás do místnosti, která připomínala kino a po chvilce se na obřím plátně objevilo hvězdné trio a tak nějak ve zkratce nás Harry, Ron a Hermiona provedli celým natáčením, jejich pocity a hlavně místem, na kterém jsme se my právě nacházeli a pro ně bylo 10 let domovem. Na konci byl záběr na hlavní bránu do Bradavic a v tu chvíli se plátno vyhrnulo a my před sebou měli přesně tu samou obrovitánskou bránu, za kterou se skrývala dechberoucí Bradavická jídelna. A tou započala naše cesta do úplně jiného světa...toho pohádkového, toho filmového a hlavně kouzelného.

Moje první dojmy byly asi následující. Za prvé - všechno je tak strašně maličký! A za druhé - ježiš já nemůžu uvěřit, že se to tady fakt natáčelo a my tady jsme! To je hustý! Všechny kostýmy, masky, kulisy...všechno bylo použito ve filmu a bylo přísně střeženo. Pokud jste opravdoví fanatici, můžete si tady zamluvit dokonce i sváteční hostinu!:)

Snad první věc, na kterou upozornili, že jídlo není pravé, protože by shnilo.. :D Škoda!

Měli jsme možnost vidět kostým každé postavy a u něj si přečíst, kdo ho nosil a v jakém díle..a co bylo potřeba na jeho uskutečnění a tak dále..

Studio si představte jako takovou obrovskou Zoo, kde za zábradlím najdete místo slonů například Nebelvírskou místnost a místo opiček v klecích jsou sovy a Phoenixové...My byly vždycky u vytržení, když jsme objevili něco z nějakého dílu, co jsme ani nečekali, že tu najdeme :D Asi si to dokážete představit... Všechno bylo tak perfektně udělané, do posledního detailu a ani si neumím představit tu práci a čas, kterou tomu všemu 10 let obětovali... a stálo to za to!

Jestli pak uhodnete, z kterého dílu jsou tyhle kostýmy? :D Můj nejoblíbenější!

Strašně mě bavilo zkoumat ty nejmenší detaily jako paruky, vousy, doplňky...a po pravdě, aby si to člověk všechno důkladně prozkoumal a pročetl, musel by tu strávit nejmíň 5 hodin. A prý se našli i blázni, co tu byli zavření dokonce 14 hodin! :D

A tady už Nebelvírská společenská místnost...

Všelijaké plášťě..včetně toho neviditelného.

Snažila jsem se číst popisky, ale šlo to dost těžce, jelikož po chvilce jsem hned zase slyšela "Jani tyjo pojď sem tady je Brumbálova pracovna!!:D" chápete ne..

A teď už nějaká ta magie a lektvary. Nejvíc mě dostaly tyhle kotlíky - samy se míchaly!! :D

Snape v celé své kráse.

Všichni herci ze zvířecí říše byly důkladně trénovaní..

Tady byl stánek, kde názorně ukazovali, jak se do filmu vyráběl sníh a oheň. Oheň byl jen prudce osvětlený kouř a sníh jakási bílá pěna z hračkárny, která vypadala fakt reálně!

Hagridův domek a spousta harampádí :D

Tohle byla taky pecka. Byly tam tlačítka, který když jste zmáčkli, mrkev se začala sama krájet, svetr se sám pletl...a nádobí se samo umývalo :D Geniální, no ne!!? :D

Všechny scény, kde se lítalo v autech, na košťatech a motorkách, se natáčely klasicky před zeleným plátnem a pak to jen šoupli do filmu :)

Otočné schodiště mě teda pěkně zklamalo!:D

Jestli si pamatujete ty hejbací obrazy, tak v reálu jsou to tyhle krásný zelený...:D 

Brána do tajemný komnaty a trezor 713, kdo uhodne co se v něm ukrývá?

Nevím proč, ale tahle scéna mi hodně utkvěla v paměti. Vedle stolu byla obrazovka, kde se prolínalo natáčení téhle scény s tím, co pak bylo ve filmu a když jsem se pak po shlédnutí koukla na tenhle stůl, dost to na mě zapůsobilo a až mi běhal mráz po zádech...Jinak ten, jehož jméno se nesmí vyslovit mi přišel tak stokrát horší v "realitě", než pak osvětlenej ve filmu :D..

Tenhle koutek, který patřil Dolores byl nejvíc cute :D

Strašně moc mě bavily tyhle cedule, povídání a různý zajímavosti, který si člověk sám dohromady neposkládá :)

A konečně přichází na řadu Bradavický express..a fakt houkal a fakt z něj šla pára! Dokonce jsme mohli jít i dovnitř, kam jsme se sice sotva vešli, ale působilo to na nás neskutečnou atmoškou. Taková ta vůně půdy...a starých, zaprášených sedaček..

Můj pohled samozřejmě upoutaly diáře (klasika), ale v tu chvíli mi bylo těch 15ti liber docela líto, notýsků a diářů mám...řekněme tak akorát :D

Sladkosti, sladkosti a zase sladkosti <3

A taky mám konečně správňáckou fotku s košíkem!

Líbilo se mi, jak všude měli tyhle zelený plátna a na obrazovce vás pak promítali jako že letíte na koštěti nebo jak lítáte v trabantu :D...co už se nám pak líbilo o trochu míň byla cena za fotku + video 40 liber. Fotka s koštětem dražší jak vstup, proč ne :D Každopádně sranda byla, to se musí nechat :))

No a kdo by si nepamatoval tuhle scénu, že jo? :D

A úplně finální kostýmy..

Všechny plánky, noviny, dopisy a knihy, prostě jakejkoliv papír, co jsme viděli ve filmu..všechno bylo ručně vyrobeno, to je neuvěřitelný co?

Tak a můžu se pochlubit, že jsem v UK viděla i třípatrovej autobus :D

Zobí ulice 4, Kvikálkov...

Bradavickej most..dokonce v něm byla i pěna z hračkárny vánice !

I mega šachy tu měly svoje místo..

Kluci v trabantu a Davidova pusa od ucha k uchu, doslova :D

Mám super výraz.. David jen prohodil " No tys asi nikdy nejela na motorce viď" :D

Maskérna..

Tady na fotce výše můžete zrovna vidět jak probíhala příprava Baziliška..

A zase něco z mojí oblíbený části - vodní panny, ďasové a všelijaký potvory..

U většiny masek se ovládala na dálku mimika..

Hagridova maska přímo v akci :))

Příčná ulice byla jedním slovem boží! Nechyběl Olivander, obchod s kotlíkama, sovama, kadeřnictví,  různé bylinné obchody..no a nádherná vůně vánoc a umělé osvětlení, kdy chvilku byl den a pak se pomalu stmívalo tomu dodávalo tu správnou šťávu. 

Tady se zrovna někdo procházel v neviditelném plášti..

Tohle mě taky dost zaujalo...

Když jsme konečně vkročili do téhle sekce a spatřili Bradavice v celé své kráse..bylo to něco nepopsatelnýho. Byly maličký (no tak samosebou, oproti filmu :D) a strašně pěkně udělaný. Řekla bych, že to byla stopro jedna z nejkrásnějších kulis.

Všechny záběry na Bradavice byly natočeny přesně na tomhle místě...uaaa, ty detaily jsou neuvěřitelný!

A mám pro vás  další takovou zajímavost. Věděli jste, že se u Olivandera nachází celkem 4 tisíce hůlek, všechny byly speicálně ručně vyrobené a každá na sobě nese jméno toho, kdo se nějakým způsobem na filmu podílel?

A kam jinam zavést naprosto unešené návštěvníky plně nabité dojmů úplně na konec? No přece do obřího gift shopu! Aby se přesně lidi, jako jsem já sladce rozplývali nad heboučkou plyšovou Hedvikou (která jen tak mimochodem HEJBALA HLAVOU) a nutně jí potřebovaly domů jako suvenýr. 

Tenhle zážitek řadím rozhodně k těm nejlepším a jsem strašně ráda, že jsem měla možnost se sem podívat, bylo to neskutečný! No a vy mi dejte vědět, jak se vám report líbil, co vás nejvíc zaujalo a pokud budete někdy v Londýně, tohle místo si hnedka dejte na váš must-see list :)). Mějte se krásně, pusu <3