Friday 31 July 2015

CORFU PART 3 - IONNIAN ISLANDS + VIDEO

Nevím, zda vás tyhle "travel" posty baví, ale pevně doufám, že joo a proto je tu další část našich dobrodružství a zážitků z dovolené a tentokrát i s videem. Teda řeknu vám, jak se v tomhle člověk dlouho nepohybuje tak je to celkem makačka to stříhání a všelijaké úpravy a detaily...no, ale video je na světě, tak snad se vám bude líbit!


Hned bych se do Řecka vrátila. Chybí mi ta vůně moře, sůl ve vlasech, jejich naprosto famózní řepa s bazalkou a prostě taková ta pohoda, kdy člověk úplně vypne a neřeší, co bude dělat dneska k obědu a kam všude rozešle životopisy..... no však to znáte. Kromě Korfu jsme stihly navštívit ještě další dva Jónské ostrovy a to Paxos a Antipaxos. Antipaxosu se také říká "Evropský Karibik" a já už chápu proč. Představte si, že plujete na lodi a před vámi se pomalu ale jistě mořská hladina začíná zbarvovat do azurova a v dálce vidíte jen pusté pláže a nádhernou panenskou přírodu. Jestli existuje ráj na zemi, tak je to právě tady...už mi tam chyběl jen Robinson s Pátkem. Jedinou nevýhodou bylo, že jsme měli zastávku na koupání přímo na moři a tak si člověk to koupání moc neužije, když naráz vyskáče 200 lidí z obrovské lodě, šup šup smočit a za půl hoďky zase rychle zpátky a vyrážíme. Já tyhle fofry na těhle organizovaných výletech ze srdce nenávidím :D. Takže rychlokoupačku na lodi jsem oželela, ale na ostrově Paxos jsme už měli rozchod trochu delší, asi 3 hodiny, takže jsme se stihly vykoupat v takové menší laguně, dokonce i opálit, ochutnat sardinky (nebe v puse!) a chobotnice a zakončit náš výlet výbornou zmrzkou. Co vy a mořské příšery, můžete/nemusíte? Já když dříve měla na talíři něco, co vypadalo, že ještě nějakým způsobem jaksi projevuje známky života, nechtěla jsem se toho ani dotknout...a natož to pozřít. Teď bych se po krevetách, chobotnicích a mušlích nejradši utloukla, mňam!









Koupání v "Karibiku"...





Malebné uličky Paxosu...






Pohled z lodi na Kerkyru, hlavní město Korfu....



Přístav na ostrově Paxos...


 No a co by to bylo za dovolenou bez typického řeckého večera s živou hudbou? Zrovna jsme vychytaly oslavy Sv. Jiřího a tak nás majitel hotelu nasměroval do vedlejší vesničky za obrovskými oslavami, že se prý pobavíme a uděláme fotky a bude to super akce. Takže po jeho slovech jsme očekávaly nějaký "bum" a když jsme dorazily na místo činu, musela jsem se trochu pousmát. Mě hrozně baví, jak každá země má svůj styl všeho, ať už zábavy, oslav, stolování, zvyků a nebo i úplných maličkostí jako pozdravů a tak dále..a jak každá národnost považuje za velkou akci trošku něco jiného. A i přesto, že na malém paloučku u hotelu zpívali na maličké stagi jen dva zpěváci, okolo byl kroužek nejen místních, ale i turistů, kteří z vesela tančili a zpívali a snažili se okoukat taneční kroky místních, že uprostřed byl jen rožeň s prasaty a stánek s vdolky, ne žádná přebytečná lákadla a blbosti...i přesto všichni vypadali tak štastně a spokojeně a žili si ten svůj život. Žádné reflektory ani kolotoče a stánky s alkoholem, ale jen prostá zábava, bylo to fajn a zase trochu něco jiného :). A aby jsme náhodou ani jeden den nezahálely, předposlední den jsme se rozhodly si dát zase menší túru a projít se do letoviska Pagi, kde se prý údajně natáčel James Bond a je tam i stejnojmenná kavárnička. No, abych to uvedla na pravou míru, kavárna byla o rozměru asi tak metr na metr a obsluhovala v ní taková pokorná stará babička, která byla asi už trošku zmatená, jelikož jsem si objednala ledový kafe a snažila se ještě několikrát zdůraznit to "ice". Sedly jsme si ven, vedle nás u stolu posedávala parta vykuřujících čumilů na pivě, jejichž manželky jim doma určitě poslušne vařily oběd zatímco oni pokukovali po babách :D. (Věděli jste, že v Řecku a na Kypru je úplně běžné, že ženské se nesmí moc potulovat na ulici, ale starat se doma o děti a domácnost? Proto jsou všude jen mužská pohlaví, po ženských ani památky.). Babička přede mě po chvilce postavila obrovský hrnek černého kafe, z kterého se kouřilo, pak nám ještě dala sušenky a tak mile se usmívala, neuměla ani slovo anglicky a já prostě neměla to srdce na to, jí říct, že to popletla a tak jsem do sebe holt ve 40ti stupních obrátila půl litřík vařící kávy :D. Původně jsme měly v plánu se jí poptat, kde konkrétně se film natáčel, ale pak jsme usoudily, že bude lepší to zjisti radši v obchodě se suvenýry...paní byla strašně milá a tak jsme se i něco málo dozvěděly a ještě si odnesly ty nejvoňavější mýdla z olivového oleje.










Oblíbené sandálky...





Mějte se krásně, pusu!<3 

Monday 27 July 2015

CORFU PART 2 - LOT OF SUN, ADVENTURES AND GIN&TONICS!

Myslím si, že název článku mluví za vše :). Byl to úžasnej týden a troufnu si říct, že jeden z těch nejkrásnějších v mém životě. Byl to týden plný žhavého slunce, moře (sice trochu studenějšího, ale za to naprosto křišťálově čistého), květin, potápění, těch nejlepších tzatziků a hlavně plný dobrodružství. Řekla jsem si, že jednou až to bude možné, mamce všechno to, co pro mě v životě udělala vrátím, protože si to zaslouží jako nikdo jiný...a tak konečně nastal ten čas, kdy jsem ji mohla vzít na vysněnou dovolenou v podobě dámské jízdy se vším všudy a řeknu vám, tomu pocitu, že jsem někomu udělala takovou nepopsatelnou radost, tomu se prostě nic nevyrovná:). Ale teď už se se mnou pojďte ponořit do té báječné vůně mořského vzduchu a šumění moře....jo a taky do toho typického večerního hučení cikád, na které jsem se hrozně těšila a je to pro mě taková nostalgie z Chorvatska, kde to mám taky moc ráda.












Letovisko, nebo vlastně záliv Agios Georgios sliboval překrásnou přírodu pokrytou nekonečnými olivovými háji, zlatavý písek a dechberoucí výhledy (nutno podotknout, jen v případě, že vám nevadí si ve 40ti stupních a naprostém bezvětří vyšlápnout 6ti kilometrový krpál). A tohle všechno taky splnil. Mé první dojmy byly něco jako " Tady to vypadá úplně stejně jako na Kypru.." a možná jsem i byla trochu zklamaná, že široko daleko není nic kromě jednoho malého zapadlého obchůdku se suvenýry a nafukovacími lehátky, ale člověk by nikdy neměl dát na první dojem, stačily dva dny a já se do tohohle poklidného letoviska bezhlavě zamilovala. Pláž jsme měly jen pár kroků od hotelu přes silnici a to bylo něco pro mě, jelikož jsem si tak po celý den mohla vesele odbíhat do baru k bazénu pro giny s tonicem :D. A teď taková rada pro ty, co se chystají někdy do Řecka, nikdy nezapomeňte, že u nich se toaleťák zásadně neháže do záchodu, ale do koše. A to bychom samozřejmě nebyly my, aby se nám klasicky nestala nějaká vtipná příhoda :D. Hned první den jsme byly strašně pohoršený, že nám teče záchod a že to je fakt strašný, takže jsem to běžela oznámit na recepci a slečna mi slíbila, že hned odpoledne to někdo spraví. Byl večer a pořád nic. Další den jsem tam šla teda znovu a ona, že dneska někdo už opravdu přijde. Večer jdeme z pláže na pokoj a hádejte co? :D. Záchod pořád tekl. Měla jsem fakt nervy, protože tohle by se stát asi nemělo. Následující den jsem si dole na záchodech všimla cedule jak bejk - " NEVHAZOVAT PAPÍR DO ZÁCHODU" a pak mi to docvaklo. V tu chvíli jsem si řekla, že jsme fakt tataři, když jsme tam ten papír celou dobu v klidu házely a pak si stěžovaly na recepci, že záhadně pořád teče záchod. No samozřejmě od tý chvíle bylo všechno úplně v pohodě a my byly rádi, že na to nikdo nepřišel. Takže na to pozor, fakt to má svůj význam!







Jak už jsem psala někde v předchozích článcích, jsem na některý věci dost puntičkář a tak jsem všechno pečlivě dopředu naplánovala a vyznačila do mapy, kam se všude musíme podívat. No, naše plány překazila hned druhý den delegátka, která nám sdělila, že z letoviska nevedou na tyhle místa žádné spoje, mamka s sebou řidičák neměla a skútr nepřicházel moc v úvahu ( teda, já bych byla pro!). Program dovči se nám teda rázem změnil a já jakožto blázen, co je pro každou blbost jsem naše plány viděla naprosto jasně, poté co jsem na pláži zmerčila stánek s půjčovnou lodí a lítacích banánů  :D.



Jako první šla na řadu "flying fish" a bylo to něco absolutně nepopsatelnýho a naše hladina adrenalinu v krvi dosahovala maxima. Opálení chlapíci do půl těla se s námi nemazali a řezali s námi zatáčky hlava nehlava, takže já se v jednu chvíli držela jen jednou ruku a tou druhou jsem se marně snažila zachránit svůj spodek plavek od klesání ke dnu, haha. Pokud máte rádi tyhle bláznivý atrakce, tak určitě doporučuju všema deseti, bylo to super! Mamce se udělalo trochu špatně od žaludku, když jsem další den přišla s nápadem, že si půjčíme loď a pojedeme se vykoupat do nedaleké zátoky Porto Timoni s azurovou vodou. "Tak jo, ale budeš řídit, je ti to jasný!". A za chvíli už jsme seděli v loďce na moři a já se snažila bedlivě naslouchat instrukcím, jak se loď vlastně ovládá a a jak zakotvit a tak podobně..vypadala jsem, že tomu hrozně rozumím, ale ve skutečnosti mi po zádech tekly "čůrky" potu a já neměla ani páru jak se budu někde motat na moři mezi skálama a šutrama. "No, tak to bychom měly" řekla jsem si a úspěšně nastartovala motor a mohly jsme vyrazit kupředu. Zátoka byla vzdálená sice jen 10 minut jízdy, ale řeknu vám, že řídit loďku fakt není žádná sranda... Myslím, že můj výraz, když jsem spatřila dva obrovské šutry přímo uprostřed zátoky, mluvil za vše. Snažila jsem se je nějakým prazvláštním způsobem objet, ale přibližovaly jsme se ke skále víc a víc a já už měla pomalu začít vyhazovat kotvu do moře, která mi jako na potvoru nešla rozdělat. Díky bohu, že celou tuhle naši vtipnou situaci viděl pomocník z půjčovny a pomohl nám se odtamtud vymotat :D Mamka usoudila, že možná když viděl jak nám to hrozně "jde", tak nenápadně plul radši poblíž nás :D. Když jsem viděla tu nádhernou modrou lagunu, která se před námi otevřela, řekla jsem si, že tohle fakt stálo za to! Na koupání jsme měly sice jen chviličku, ale i tak to bylo perfektní. Potom už jsem jako zkušenej kapitán nastartovala loď a tu jízdu zpátky si strašně užívala, přidávala jsem plyn a už jsem se toho tolik nebála, šlo jen o to si zvyknout. Rozhodně jeden z nejhezčích zážitků...










Kdybych věděla, že vyšlápnout si v takovém šíleném horku obrovskej kopec bude taková fuška, asi bych si některé svoje nápady příště rozmyslela. Před dovolenou jsem se dočetla, že kousek od našeho letoviska se na kopci nachází typická řeská vesnička Afionas, která ještě není vůbec poznamenaná cestovním ruchem a že na jejím vrcholku se tyčí restaurace s překrásným výhledem na celý záliv a okolní ostrůvky. Jedna z věcí, kterou jsme rozhodně nemohly zmeškat. Ta cesta mi teda dala fakt zabrat (mamka ta je zvyklá) a já se proklínala za ten šílenej nápad zatímco jsem vypadala, jak když jsem právě vylezla ze sprchy. Veškerá zlost na sebe samou mě přešla v okamžiku, když jsme s jazykem až na vestě udělaly poslední kroky do cíle a naskytl se nám naprosto božský výhled na moře široko daleko. Pozorovaly jsme okolní ostrovy a lodě a kochaly se tou krásou. Všude ve vesničce byla spousta bílých domečků s dřěvenými modrými okenicemi, které byly ověnčené barevnými květy a milí lidé, kteří na nás už z dálky mávali a usmívali se a já pocítila to "pravé Řecko". Po měnším "fotícím" záchvatu jsme si konečně v oné restauraci Dionysos vychutnaly ledovou kávu, která přišla opravdu vhod. A už jen kvůli té atmosféře a výhledu, kterému se zdaleka nic nevyrovná, bych si ten krpál vyšlápla s radostí klidně ještě jednou:)).


































Jelikož se mi všechny ty zážitky a fotky, o které se s vámi chci podělit nevejdou do jednoho článku ani náhodou, rozhodla jsem se to udělat na víc částí. Takže pokud vás zajímá co dalšího jsme podnikly a jaké další krásy ostrova Korfu jsme objevily, tak se určitě nezapomeňte mrknout na další článek!:) Ve foťáku mám taky kvanta videí, které musím nejprve sestříhat a udělám asi jedno video jako takové shrnutí a určitě ho sem potom hodím. Mějte se krásně a nezapomeňte mi do komentářů napsat, jaké dobrodružství provází tohle léto vás, budu se moc těšit! <3