Mám práci!

Přeji všem krásný den, doufám, že i vy jste ho začali s úsměvem :)

V předchozích dnech jsem absolvovala dvě další interview a tentokrát jsem si hned po vkročení (teď už levou nohou, když minule mi ta pravá přinesla jen smůlu) do casina oddychla. Tady už je všechno jak má být. První pohovor byl v Empiru a i když jsem se na něj celkem pečlivě připravovala, stejně mě pár věcí zaskočilo. Dohromady se nás sešlo asi 30 potencionálních "employees" a byli to jak jinak než lidé ze všech koutů světa, ale jen ne z Anglie. Dokonce tam byl i jeden slovák :D. Nejprve nám pouštěli různé prezentace, hlavně o historii casina a pak jsme se každý jednotlivě přede všemi představovali a měli za úkol říct proč tu dneska jsme a vypíchnout alespoň jeden zajímavý fakt z našeho života. V tu chvíli jsem začala mít takovej ten známej pocit v břiše, jako když mě čeká návštěva zubaře, jelikož mi dělá problém mluvit před lidma a o to víc, když je neznám. Jenže to je život a člověk těmhle věcem čelit musí a dřív či později bych se tomuhle veřejnému projevu stejně nevyhnula. Další část byla taková více "hravá", rozdělili nás do skupin a měli jsme si připravit scénku, v které předvedeme buď dobrý nebo špatný zákaznický servis. To byla největší sranda a já vám tu musím prostě citovat alespoň úryvek z jedné.. "What's the problem Madam?".."Oh, I've found a hair in my salad, that's disgusting!".. "Wow, that's amazing..because all our staff in the kitchen are already bold"...u tohohle vystoupení jsme byli všichni totálně mrtví :D Teda, kromě manažerů. Ty ale stejně po skončení pohovoru uznali, že vtípek to byl skvělej :) No a pak už samotný pohovor. Když jsem panu spolusedícímu řekla, že bych jednou ráda byla supervisorka a časem i manažerka, okamžitě na mě vyrukoval s otázkou, jak se na tuhle pozici dopracuju a jakej mám plán. Ještě teď se proklínám, co jsem tam chvilkama blekotala za nesmysly, ale zmákla jsem to a jsem na sebe hrozně pyšná! Pokud i vás v nejbližší době čeká pohovor, ať už v česku nebo v zahraničí, nemějte z toho obavy a křeče v břiše jako já, ale naopak, berte to jako příležitost, jak rozvinout vaši osobnost a jak být lepší a lepší. Chybama se člověk učí a já díky tomu alespoň zjistila, kde mám mezery a na čem zapracovat. Doteď bych netušila, jak tohle obíhání pohovorů může člověka změnit a posunout ho zase někam výš. A jsem za ty všechny dobré i špatné zkušenosti tady neskutečně ráda, protože bych nikde jinde tolik nepoznala sama sebe a nevěděla bych, jak čelit určitým situacím. Ale o tom, co mi Anglie dala a vzala, o tom až příště...Druhý den mě čekal další pohovor a to už si to z domu vykračovala o něco sebevědomější a nebojácnější slečna. Vše proběhlo úplně perfektně, přivítala mě milá slečna a vedla se mnou tak uvolněnou konverzaci, že jsem si připadala jako někde v kavárně a ne na interview. Celkově se mi tohle casino zamlouvalo mnohem víc, nebylo sice tolik rušné, ale měla bych tu větší plat a dokonce by mi dýška šly rovnou do kapsy. V Empiru se bohužel dělí rovným dílem mezi všechny, což mi přijde hrozně nefér (každý má na tohle jiný názor). Z obou casin se mi měli ozvat do pátku a já byla jako na trní. Ale měla jsem z toho všeho hrozně fajn pocit. V pátek jsem sotva rozlepila oči a už na mě na telefonu čekaly dva nepřijaté hovory a mail. Jupí, Empire! Asi bych se měla ozvat. Já ale pořád čekala, až se mi ozvou z toho druhého. Říkám si, že jsem hrozná, ještě si budu vybírat... Konečně tedy večer volám po celém dni nazpátek...a chtějí mě! Příští čtvrtek mě čeká training a v pátek bych měla začít. Update: Tak dnes v noci jsem se v mailu dočetla, že mi s radostí oznamují, že jsem byla successful a že mi tedy nabízí práci. Tak to jsem upřímně fakt nečekala. Ještě se budu rozhodovat jestli EMPIRE nebo GENTING. Nejspíš si budu muset na papírek napsat všechna pro a proti, protože nemám vůbec jasno. Jedno ale vím jistě. Mám takovou radost, že si to neumíte ani představit. Dokázali jsme to. Bydlíme, máme práci..a hlavně nezapomenutelný život v Londýně před sebou. Tohle jsou ty momenty, kdy si člověk uvědomí, že to opravdu jde a jakmile vidí výsledky, nedokáže si přestat plnit svoje sny. Teď už vím, že nás nic a nikdo nezastaví :) Nenechte si nikým kazit vaše plány a vaše touhy, i když se spoustě lidem budou zdát nereálné a bláznivé a někdo se vám prostě jen vysměje, je to váš život a vaše rozhodnutí a ten pocit, když celí uřícení doběhnete do cíle.. je k nezaplacení. Pusu <3

Jo a ještě na závěr otázka, které články vás baví nejvíc? :) Snažím se psát hlavně o běžných věcech, jak to tu chodí a tak dále. Pooslední dobou jsem vyčerpala veškerou svoji možnou fantazii co se outfitů týče a navíc půlka mého šatníku ještě stále leží na dně kufru a ta další je v krabicích, takže fashion články po mě moc nechtějte :D Nebudu asi moc inspirativní. Plánuju se potom pořádně vybavit na podzim, tak snad se mi potom navrátí nějaké nápady, teď je to fakticky bída. Uvítali byste například článek s takovými zajímavými postřehy z Londýna? Určitě mi dejte vědět, co vás zajímá nejvíc :)) Budu se těšit.