My job in London

Ahoj holky!

Nejprve mi promiňte tu menší absenci článků, jelikož mi asi zase bude chvilku trvat, než se dostanu do toho pracovního nasazení a nastolím si nějaký každodenní řád :). Nemůžu vám přece psát, jak jsem dorazila z práce skoro po kouskách a celej den pak proflákala v posteli, no ne?:D. Pro ty z vás co neví, tak nedávno jsem započala svou kariéru (haha:D) jako servírka, v jednom z nejznámějších casin Londýna přímo na Leicster square. Toužila jsem pracovat někde, kde se denně protočí tisíce lidí, naučit se bravurně multitasking, zvládat praci pod stresem a hlavně nasbírat co nejvíce zkušeností...netušila jsem, že to bude nejdřív trošku oříšek, ale všechny začátky jsou nějakým způsobem těžké a jak se říká, učený z nebe nespadl. Pokud i vy máte vyhlídky někdy vyrazit pracovat do Londýna, obsluhování je určitě jedna z prácí, kterou můžete dělat v podstatě kdekoliv a nepotřebujete na to žádné speciální zaměření. Jedinou jejich podmínkou je obvykle nějaká ta praxe a zkušenosti z customer servicem... a právem!:))

Deštníky everywhere..

• Casino je tak obrovské, že se v něm člověk fakt může i ztratit. 

• Jestli jsem si myslela, že čínská klientela byla středem zájmu jen v Napoleonu, tak omyl, věčně smějícíma se číňanama se to hemží prostě všude! Takže než si zapamatuju to nepřeberný množství asijských jídel, asi mi to chvilku potrvá. Každopádně jejich oblíbený Dim Sum mi nedal spát, takže poté co jsem ho v Sainsbury uviděla, musela jsem ho vyzkoušet. A je to to nejhnusnější jídlo, co jsem kdy měla :D. Nedokážu to ani k ničemu přirovnat, ale ve mě to evokovalo pocit, že jím zelí s rejží zabalený do tvrdý, suchý těstoviny..:D

• Překvapilo mě, že jak všichni manažeři, tak i servírky jsou převážně z Polska, takže jsem častěji slyšela polštinu než ájinu..

Empire casino a hned vedle můžete vidět i Napoleona, kde pracuje David a kde jsem já měla asi ten nejkratší možnej pracovní poměr :D

• Trénink jsem měla jen první den a další den (nejvíc busy sobota) mě do toho hodili jak neplavce do vody. Jenže možná tohle je přesně to, co člověk potřebuje, aby si všechno vyzkoušel sám, udělal nespočet chyb a poučil se z nich. Casino je rozděleno na zóny a já byla v té jedné úplně sama. Lidi na mě křičeli objednávky, mezitím co jsem jedné číňance servírovala asi 5 chodů, nevěděla jsem koho poslouchat dřív a bylo toho na mě moc.

• Jsem strašněj zmatkář a je to vlastnost, s kterou se snažím denodenně bojovat. Jakmile udělám jednu, dvě chyby, už začnu zmatkovat a nabaluje se to dál a dál. Takže sobota vypadala asi takto. Jedna číňanka si objednala zmrzlinu s brownies, polévku, hlavní chod a když jsem jí to donesla, rozčilovala se, kde má jako rejži. Omluvila jsem se a šla jí hned objednat. Mezitím si jídlo objednalo dalších 10 lidí a jedna paní neměla na player kartě dostatek bodů na jídlo zdarma, takže jsem se po ní asi hodinu sháněla a ve finále jsem to jídlo pro jistotu neobjednala, ale omylem jsem jí z karty vymazala všechny body co tam měla :D. Řeším to tedy s manažerem, zatím co tamta paní pořád čeká na svou rýži, na kterou já už dávno samozřejmě zapomněla. Nestíhám a v kuchyni mám další 3 jídla. Utíkám po schodech nahoru a přisouvám si jednou rukou stůl, v druhý mám na talíři sendvič s hranolkama. V tom okamžiku se sendvič z talíře přesouvá na zem a hranolky na zákazníci. Hlavně zachovat klid Jani! Mám asi 15 minut do konce směny a holky mi jdou na pomoc. Totálně vyšťavená pomalu odcházím a najednou slyším tu číňanku jak řve na celý casino na jednoho číšníka, že už 2 hodiny čeká na svou rejži a když jdu okolo, ukazuje mi tu misku s rozblemcanou zmrzlinou a supí, že zmrzlina je už rozteklá. Aha, ona tu rejži chtěla jíst s tou zmrzlinou...Omlouvám se a pomalu se raději vytrácím jako pára :D Tak to bychom měli, super záčátek. Další den už byl ale mnohem lepší :)

• Miluju náš staff room! Z Miltonu jsem byla zvyklá, že každý zaměstnanec měl klíček a na něm denní kredit 1,50 £ a co si budeme povídat, jeden sendvič je prostě málo. Tady nám servírujou denně klasickou anglickou snídani, obědy a večeře. Máme tu na výběr saláty, ovoce, různé druhy chleba, cerálie, müsli..prostě na co máte zrovna chuť. 

• Líbí se mi jak se se mnou hned každý seznamuje a všichni jsou milí a v pohodě. Pevně věřím, že i tady najdu skvělý lidi, s kterýma si budeme notovat.

• Nikdy mě snad tolik nebolely nohy a ruce. Jestli jsem byla zvyklá, že v Miltonu se občas jen tak stálo v kuchyni a kecalo se, protože casino bylo poloprázdné, tak tady takováhle situace asi nenastane. Je to jak osmi hodinovej tělocvik. V sobotu jsem se jakž takž dobelhala domů a u čištění zubů jsem musela sedět.. 

• Největší výhodou tohohle frmolu je, že než se nadějete, máte konec směny. Čas utíká strašně rychle, když má člověk pořád co dělat :)

• Za takovouhle práci nemůžete očekávat bůhví jak skvělé ohodnocenění, ani tady v Anglii (i když občas si říkám, že by to mohlo být lépe oceněné). Není tedy divu, že mzda i tady v Londýně je skoro minimální. A i přes to se o to holky div neperou a některé už to dělají i několik let. No, to doufám nebude můj případ :D. Každopádně důvod je prostý - dýška. U nás se během směny hází do společné kasy a na konci se spočítají a rozdělí se rovným dílem, takže nikdo nepřijde zkrátka. A protože já teprve začínám, dýška mám menší a vypočítavají se na základě point systému, to znamená, že teď mám 8 bodů a za 2 měsíce budu mít 10. Je to fér, protože přeci jen ti noví nemají zmáklé techniky jak na zákazníky a spoustu věcí ještě neznají. V průměru to dělá tak 30-40 liber denně, což je nádherný..a když na mě náhodou upadají deprese, alespoň tohle mě drží nad vodou :D.

Snad se článek líbíl, mějte se krásně a přeju vám víkend plnej pohody a odpočinku :). Já se na volno můžu těšit až po víkendu...pusu <3